Gimp.cz

Dnes si uděláme komplexní průřez a projdeme možnosti voleb prolnutí…

-

Menu pro nastavení máme hned po ruce, nachází se jednoduše na panelu vrstev, viz obrázek 1.

Krytí určuje viditelnost celé vrstvy i jakýchkoliv efektů, které jí pomocí Režimu přiřadíte.
Tyto dvě základní nastavení jsou tak často používaná, že jsou na panelu vrstev, kde je také lidé nejvíce využívají.

Přehled voleb Režimu prolnutí, viz obrázek 2.

Pod vrstvu, na kterou budeme aplikovat prolnutí, vložíme další, nejlépe fotku, protože na ní bude dobře vidět, co vrchní vrstva bude dělat.

Vždy vrstva, na kterou aplikujeme jakékoliv prolnutí (kromě rozpuštění), ovlivňuje vrstvy pod ní. A vždy musíte mít alespoň jednu podkladovou vrstvu s Normálním prolnutím, aby se na ní odrážela ostatní prolnutí, viz obrázek 3.

Jako první aplikujeme Rozpouštění, protože předvádět tu Normální prolnutí, při kterém se nic neděje, by nebylo to pravé:-).

Rozpouštění

Rozpustit vám po okrajích vrstvu skutečně „rozpustí“, ovšem není to na pohled příliš pěkný efekt. Já osobně jsem ho snad nikdy nepoužil, svoje uplatnění najde zřejmě v kresbě, ale určitě ne v technických věcech. Tento efekt se jako jediný dá provádět bez nutnosti mít další vrstvu pod vrstvou, na kterou aplikujeme prolnutí.

Násobení

Násobení je lepší demonstrovat na světlejší vrstvě. Jak vidíte, vrstvy se skutečně násobí a ve výsledném efektu jde o ztmavenou fotku. Násobení vám nebude fungovat při bílé ani černé, protože v naprostých barevných extrémech se už nemá co násobit – pokud vám jde o co největší výsledný efekt, vybírejte plné odstíny různých barev.

Dělení

V tomto případě jsme otočili vrstvy. Horní vrstvou je teď fotografie modelky s prolnutím Dělení, spodní vrstva (vlna) má nastavené prolnutí na Normální. Stopa po „chlupatém“ štětci vlevo je vedena ve spodní vrstvě - tmavší červenou barvou.

Závoj

Závojem se dají vytvořil velmi pěkné efekty, proto jsme nyní vrstvy opět převrátili. Vrstva vlna je vespod a na ní je fotka. Čím tmavší barvy podkladová vrstva má, tím lépe jsou místa na vrstvě se závojem vidět. Štětec vlevo „chlupatý“ má nastavenou tmavší černou barvu.

Pokud bychom použili štětec jiné barvy, výsledná stopa na fotce by měla lehce její odstín. Tahy štětcem provádíme ve spodní vrstvě pod fotografií.

Závoj

Můžete závoj vyzkoušet s vrstvami i opačně a jako podklad mít fotku, ale poté uvidíte jenom něco, co bude připomínat intenzivnější zesvětlení.

Překrýt

A nyní přichází asi nejpoužívanější prolnutí, Překrýt. Překrytí způsobuje, že prolínaná vrstva se zkombinuje s podkladovou vrstvou. Obvykle se provádí kvůli vylepšení a rozšíření efektů. Zde nemáte barevná omezení jako u světlosti či tmavosti, můžete se vyřádit jak je libo. Zajímavé je třeba zkombinovat tři stejné vrstvy se sníženým krytím a všem dát překrýt (nesmíte zapomenou mít nějakou podkladovou vrstvu).

Zesvětlení

Zesvětlení je opakem ztmavení, zůstává nám tedy světlá barva. Pokud bychom například měli naší vlnu černou, se světlými stopami, zůstali by pouze světlé stopy.

Ztmavení

Viditelný efekt ztmavení je, že vůči podkladu zmizely světlé části vrstvy. Toto prolnutí se hodí, pokud máte nějaký předmět na bílém pozadí a nechcete se namáhat s jeho ořezáváním, nebo by to bylo příliš těžké.

Pokud bychom například měli naší vlnu napůl bílou a napůl černou, bylo by přes bílou polovinu normálně vidět.

Tvrdé světlo

Variace světel mají své unikátní vlastnosti, prolnutá vrstva se poté snaží skutečně působit tak, že nasvětluje, ovšem světla fungují na podobném principu a zas tak moc se neliší, takže myslím že nám neublíží, když si je jenom prohlédneme.

Měkké světlo

Variace světel mají své unikátní vlastnosti, prolnutá vrstva se poté snaží skutečně působit tak, že nasvětluje, ovšem světla fungují na podobném principu a zas tak moc se neliší, takže myslím že nám neublíží, když si je jenom prohlédneme.

Extrakce zrnitosti

Po změně pořadí vrstev připomíná Extrakce zrnitosti něco mezi prolnutím Dělení + Odlišnost. Použitím všech barevných kombinací, mimo bílé, získá obraz velice předimenzované reflexní odstíny.

Sloučení zrnitosti

Zajímavého výsledku lze dosáhnout režimem Sloučení zrnitosti. Na tento efekt se hodí odstíny tmavších barev zejména pak černé.

Odlišnost

Odlišnost by se dala přirovnat k formátu negativu. V tomto případě jsme obě vrstvy opět zaměnili. Pokud spodní vrstvu (vlnu) jako v našem případě zbarvíte úplně do černé, na horní vrstvě fotografie se její reakce projeví normálním odrazem, viz obrázek.

Pokud by byla spodní vrstva bílá, výsledkem bude negativ. Jiná barva by se zase rovnala zobrazení něco mezi negativem a skutečným obrazem v závislosti na použitém odstínu.

Součet

Na obrázku vidíme klasickou hierarchii vrstev.

Při záměně vrstev by černá podkladová barva znamenala skutečný / reálný odraz, bílá barva by naopak odraz skryla (neviděli bychom nic). Pro jiné barevné odstíny opět platí viditelnost něco „mezi“ tím, plus jejich lehký podíl na barevnosti ve výsledném obraze.

Rozdíl

Rozdíl použije vrstvu k tomu, aby vytvářela inverzi vůči podkladové vrstvě. Inverzi můžete provést i zkratkou CTRL + I. V rozdílu jde však o to, jakou barvu používáte. Pokud použijete jenom černou, bude výsledek přesně opačný (barvy) proti podkladové vrstvě. Pokud ovšem přidáte další barvy, nepůjde už o jednoduchou inverzi, ale bude se počítat inverze podkladové vrstvy a barev vrstvy prolínané.

Platí – čím světlejší, tím větší inverze. Bílá vám zaručí kompletně opačné barvy.

Pouze ztmavení

Opak Pouze zesvětlení. Toto nastavení má za následek skrytí (průhlednost) světlých ploch na aplikované vrstvě, bez dalšího výraznějšího efektu.

Pouze zesvětlení

Opak Pouze ztmavení. Toto nastavení má za následek skrytí (průhlednost) tmavých ploch na aplikované vrstvě, bez dalšího výraznějšího efektu.

Odstín

Pokud celou fotku překryjete například modrou barvou s odstínem, bude celá fotka do modra. Skvěle se toto prolnutí uplatní např. při retušování fotografií, změnách barvy očí, přebarvením obrazu na jeden odstín apod.

Sytost

Sytost ovlivňuje, jak barevná podkladová vrstva bude. Pokud použijete bílou, bude fotka černobílá. V případě červené budou barvy velmi přehnané.

Barva

Barva se používá v situacích, kdy odstín nelze použít, například pokud je podkladová vrstva černobílá. Zde odstín nefunguje, protože tu nejsou žádné barvy, které by se daly přizpůsobit, takže nastoupí prolnutí Barva, které překryje fotku vlastní barvou. Pokud se to nepřehání, dá se tím ledacos vylepšit.

Jas

Vypadá to asi trochu divně, když máte světlost a ono je to tmavé, že? To je ale jenom proto, že jsem ponechal tmavší vrstvu. Pokud bych použil světlejší odstíny, také by se fotka zesvětlila. Zesvětlení ovšem snižuje detaily a udělá vám z fotky spíš takovou skicu. Sám jsem to také moc nepoužíval, využití najde v uměleckých počinech a abstraktních dílech.

Závěr:

Tím jsme prošli režimy prolnutí. Mějte na paměti, že prolínání můžete mezi sebou jakkoliv kombinovat a výsledky vás můžou mnohdy velmi pěkně ( ale i nepěkně ;o] ) překvapit.

Tags: Režimy vrstev

Příspěvek byl přidán dne 01. 11. 2009 v 23:26 a je zařazen do kategorií Návody, Začátečníci.
Komentáře můžete sledovat pomocí RSS 2.0.