Gimp.cz

Dnes se budeme zabývat perspektivou. Jistojistě můžete kreslit i bez její znalosti, její pochopení Vám však ulehčí starosti a při kompozici You should Buy Clomid Online here and also Buy Nolvadex Online in this drugstore vlastních obrazů je už nutná.

-

Pro lepší pochopení této složitější látky, kterou perspektiva bezpochyby je, si na úvod řekneme něco málo z teorie, v druhé praktické části tohoto dílu pak společně krok za krokem poodhalíme “tajemství” s ní spojené.

-

Perspektiva začala být plně objevována a matematicky popisována v období renesance. Renesanční malíři např. dokázali přenášet obraz na kulové plochy tak, že zezdola vypadaly nezkresleně. Některé základní metody si dnes také ukážeme.
-

-

Na začátek trocha teorie

Perspektiva (vanishing point) je optický jev, způsobující, že předměty blíže se jeví být většími a předměty dále menšími, což způsobuje zdání, že se rovnoběžné linie sbíhají.

Bod, ve kterém se tyto linie setkávají nazýváme úběžník. Úběžník přitom nemusí být jen jeden. Existují perspektivy jednoúběžníkové, dvouúběžníkové i trojúběžníkové.

Dalším určujícím faktorem je umístění horizontu.

Horizont neboli obzor je nejvzdálenější okraj scény kterou pozorujeme a jeho umístění na obraze se řídí tím, z jaké výšky toto pozorování provádíme. Snímání z výšky posouvá horizont dolů a naopak.

Všimněte si, jak se vzdálenosti mezi jednotlivými kolejnicemi zmenšují, i když jsou ve skutečnosti stejně dlouhé.

-

Perspektiva s jedním úběžníkem

Soustřeďuje přímky v obraze v jednom bodě (úběžníku), který je na horizontu. Je to tedy klasická perspektiva typu sbíhání linií.

-

Tip: Úběžník je jedním z důležitých termínů zejména v grafice a malbě a týká se exaktního vyjádření perspektivy v deskriptivní geometrii. U fotografií má spíše jen pomocný smysl, protože fotografie obraz netvoří ale zaznamenává. Přesto alespoň povrchní znalost je užitečná protože i řada editorů umí různě deformovat obraz s ohledem na úběžník.

*exaktní - založené na přesnosti
*deskriptivní - popisný, zabývající se zobrazováním

-

Perspektiva s dvěma úběžníky

Perspektiva vytvořená dvěma úběžníky vzniká vždy, když pozorujete něco lidově řečeno přes hranu.

V reálném životě se s tímto typem perspektivy setkáme nejčastěji (to, co vidíme, když se díváme před a kolem sebe, ne však zespoda či zvrchu). Náš mozek je na tento úhel pohledu nejvíce zvyklý.

Proto je také perspektiva se dvěma úběžníky nejčastěji používaným typem perspektivy v grafice i malbě obecně.

-

Tip: Na obrázku vidíme dům. Červenou barvou jsou vyznačeny úběžnice, úběžníky modře. V našem případě se oba úběžníky nachází mimo obraz. Za horizont se v tomto případě považuje přímka protínající oba úběžníky.

-

Perspektiva se třemi úběžníky

Pokud se začneme dívat vzhůru (žabí perspektiva) nebo dolů (ptačí), objeví se nám třetí úběžník, který je většinou mimo plátno. Další dva úběžníky jsou na horizontu. To znamená, že už žádné linie na obraze nebudou rovnoběžné, všechny směřují do nějakého bodu.

-

Praktické rady a tipy

Dejme tomu, že máme nakreslený domeček v perspektivě se dvěma úběžníky a chceme mu z boku nakreslit dveře, které budou uprostřed. Jak ale nyní zjistíme střed domečku, když jsou vzdálenosti zkreslené?

-

Jednoduše, použijeme střed úhlopříček.

-

Často se setkáváme s problémem nakreslit správně například válec. V tomto případě si ho jakoby obalíme do kvádru, ten snáze umíme zakreslit do perspektivy a s jeho pomocí by už dokreslení na válec nemělo dělat větší problém.

-

-

Malování v perspektivě krok za krokem

Spusťte Gimp. Vyberte Soubor->Nový.

Tip: K vytvoření nového obrázku můžete využít též klávesovou zkratku Ctrl+N.

Pro příklad zvolte velikost obrázku 640×400 pixelů.

Horizont a úběžník

Vyberte nástroj Tužka s nastavením:

• Barva popředí: Černá
• Režim: Normální
• Krytí: 100%
• Stopa: Circle (1) – kulatá, velikost 1
• Škála: 1,00
• Další efekty: Žádné

Tip: Nástroj Tužka „nezvětšuje“ svoji velikost. Tužka má tu vlastnost, že je z principu tvrdá, má tvrdé okraje. Pokud jednou zvolíme velikost tužky, na pracovní plochu se ona velikost přenese přesně v poměru1:1. Oproti tomu nástroj Štětec je z principu měkký, snaží se změkčovat svoje tahy (jakoby do ztracena) a přitom zvětšuje svoji velikost. Pro naše účely, tzn. vyznačení horizontu, úběžníků a pomocných linií (úběžnic) použijeme „přesnějšího“ nástroje Tužka.

Vytvoříme Novou vrstvu (Ctrl+Shift+N), pozadí průhledné. a pojmenujeme ji „Pomocné linie“.

Nyní si zvolíme polohu horizontu, pro náš účel to bude někde kolem 80px od shora. Do nově vzniklé vrstvy zakreslíme horizont nástrojem Tužka s přednastavenými hodnotami.

Tip: Efektivní a rychlé vynesení horizontu = 1x klikneme levým tlačítkem myši mimo hranice obrázku / za obrázek (např. vpravo), poté kurzorem myši přejedeme na opačnou stranu opět za hranice (tedy doleva) a stiskneme klávesy v pořadí Shift+Ctrl+levé tlačítko myši.

Na horizont poté zaneseme úběžníky (tužkou velikosti 7) ve vzdálenosti zhruba 30px zleva a 30px zprava.

Tip: Při rozlišení 640×400px se levý úběžník bude nacházet na pozici 30, 80; pravý potom na 610, 80. Vybrané souřadnice snadno ověříme mj. v okně pro zobrazení aktuálních souřadnic ukazatele myši uvnitř hranic obrázku, viz obrázek:

-

Pokud jsme správně pracovali, měli bychom dostat něco takového, viz obrázek níže:

-

Pomocné linie (úběžnice)

Změníme velikost stopy tužka zpět na výchozí jedničku. Poté klikneme na levý úběžník (souřadnice 30, 80), stiskneme klávesu Shift+Ctrl a kurzor umístíme za hranici obrázku ve spodní části pod úhlem 45°, viz obrázek:

Tip: Pomocí výše zmíněných kláves Shift+Ctrl lze dosáhnout rovných čar (přímek), přičemž výchozím bodem (počátku) přímky je poslední (konečná) stopa nástroje. Změnou polohy kurzoru (pohybem) navíc vznikají pravidelné skoky úhlů, o hodnotě 15° / skok (tzn.: 3 skoky * 15° = 45°; 6 skoků * 15° = 90° atd.).

-

Nyní klikneme myší opět na levý úběžník (30, 80), stiskneme klávesu Shift+Ctrl a kurzor umístíme za hranici obrázku ve spodní části pod úhlem 30° (2 skoky), viz obrázek:

Tip: V této fázi je velice důležité dbát správné velikosti všech úhlů. Jejich vzájemné velikosti a poměry nám ve výsledku nakonec určují poměry a strany kvádrů, válců, čtverců atd.

Poté klikneme na levý úběžník (souřadnice 610, 80), stiskneme klávesu Shift+Ctrl a opakujeme stejný postup jako u pravého úběžníku.

-

Rekapitulace

Pokud jsme správně pracovali, měli bychom vidět něco takového:

-

Už to něco připomíná

Právě se nám podařilo vytvořit první dvě strany našeho kvádru, který bude základem pro další práci(ce).

Vrhněme se tedy na zbylé dvě strany. Ty získáme velice jednoduchým způsobem - spojením průsečíků úběžnic.

Tip: Ke spojení průsečíků můžeme opět použít klávesové zkratky, stačí kliknout do jednoho z červeně vyznačených průsečíků a vytáhnout „kolmici“ za pomoci kláves Shift+Ctrl+Levé tlačítko myši. Barevné rozlišení zakreslovat nemusíte, slouží pouze k lepší orientaci a popisu problému.

Poté klikneme do oblasti růžového průsečíku a za pomoci klávesy Shift spojíme s levým úběžníkem (souřadnice 30, 80).

Nakonec klikneme na pravý úběžník (souřadnice 610, 80) a pomocí klávesy Shift vytáhneme pomocnou úběžnici, která nám vyznačí „konec“ kvádru.

-

Rekapitulace

Pokud jsme správně pracovali, měli bychom vidět něco takového:

-

Vepsání kružnice:

Pomocný kvádr máme hotový. Nyní vepíšeme pomocnou kružnici a úhlopříčky.

Vytvoříme Novou vrstvu (Ctrl+Shift+N), pozadí průhledné a pojmenujeme ji: „kružnice“.

Klikneme na nástroj Výběr eliptických oblastí stiskneme levé tlačítko myši a tahem v nové vrstvě vytvoříme kruh o velikosti zhruba první strany kvádru. Poté stiskneme pravé tlačítko myši, z nabídky vybereme Upravit->Vykreslit výběr, hodnoty nastavíme podle obrázku níže a zvolíme Vykreslit:

-

V Dialogovém okně Vrstvy klikněte pravým tlačítkem myši na vrstvu s názvem „kružnice“, z nabídky vyberte Alfa do výběru.

Nyní vyberte nástroj Perspektiva a klikněte do obrázku (LTM – levým tlačítkem myši). Kolem kružnice se vytvoří čtyři rohy. Každým z nich postupně překryjte rohy našeho kvádru (levý dolní roh na levý dolní roh, levý horní na levý horní atd.). Pokud se vše podařilo, zvolte tlačítko Transformace nebo stiskněte klávesu Enter.

Poté se Vám v Dialogovém okně Vrstvy vytvoří nová vrstva s názvem: „Plovoucí výběr (Transformace)“. Klikněte na ni PTM, z nabídky vyberte Ukotvit vrstvu.

-

Rekapitulace

Pokud jsme správně pracovali, měli bychom vidět něco takového:

-

Stejně tak bychom postupovali i se zadní stranou kvádru, oba kruhy bychom potom spojili a získali bychom válec.

Tip: Trénujte oko a ruku. Při sledování fotografií zkuste najít horizont a úběžníky, kreslete cokoliv z různých úhlů pohledu, máte neomezeně možností.

-

Zapamatujte si

Co je to perspektiva, jak se chová a jaké druhy perspektivy známe. Co je to horizont, úběžnice a úběžník a jak se perspektiva dá využít v praxi.

-

A nakonec malý test

V jaké perspektivě maloval svůj obraz Caspar David Friedrich – Poutník nad mořem mlh?:-)

-

-

Nebo jedno z mistrovských děl od Vermeera – hodina hudby, poznáte nyní?

-

-

Či tento chrám boží;o]?

-

Tags: Perspektiva

Příspěvek byl přidán dne 16. 12. 2009 v 21:18 a je zařazen do kategorií Návody, Začátečníci.
Komentáře můžete sledovat pomocí RSS 2.0.